Prožít krásný porod – chcete věřit tomu, že to je iluze, nebo to chcete zažít?

Jak zvládat bolest u porodu?
Poslíčky vs. porodní stahy - jak je poznám?

Nebudeme si nic namlouvat: málokterá žena, která právě rodí, vám řekne, že to je krásné a není nic lepšího. V průběhu porodu si každá žena sáhne do svých sil a nepřeje si v porodním procesu zůstat, aby si jej náležitě užila. Jak je tedy možné, že některé ženy mluví o tom, že prožily krásný porod, když přece všechny víme, že až na pár šťastných výjimek to prostě fakt dost bolí?

S vnímáním bolesti v průběhu porodních stahů je úzce spojena hormonální rovnováha. Pro tu je však nezbytné, aby rodící žena nebyla rušena z přirozených procesů, které vědomí vynesou do jiné úrovně a žena tak vše vnímá jakoby zpovzdálí. Je-li však žena vystavena otázkám, kontaktu s cizími lidmi nebo nějakému znejistění, tento kouzelný proutek přírody nezafunguje a žena vše, včetně bolesti, vnímá v přímém přenosu. Hlavním porodním hormonem je hormon lásky, oxytocin, který se vyplavuje při orgasmu a také spouští porodní stahy. Naopak adrenalin působí přímo proti němu, proto je důležité zůstat v klidu, v přítomnosti milovaných lidí a ve své láskyplné - miminko radostně očekávající - bublině. Pokud se oxytocin vyplavuje přirozeně, pak současně s ním tělo vyplavuje i endorfiny, hormony štěstí a slasti. Ty nám pomáhají kdejakou nepříjemnost a bolest přehlédnout a rozhodně na ni rychle zapomenout. Proto věřte, že pokud se vám podaří nechat tělo odvést svoji práci, nebudete si už pár hodin po porodu na nějakou bolest pamatovat. Těsně po porodu a vždy v přítomnosti vašeho miminka se budou vyplavovat další dávky oxytocinu. Proto (pro pocity lásky a spokojenosti s ním spojené) nebudete mít prostor na nějakou porodní bolest vzpomínat.

Porod je nepochybně ve většině případů těžká práce, za kterou ale následuje sladká odměna v podobě “zlaté hodinky” - onoho neopakovatelného času bezprostředně po narození vašeho dítěte. Nenechte se o ni ošidit. Je dokázáno, že ženy, jimž byly jejich děti po porodu odneseny (byť jen na chvíli), mohou mít větší problémy se sžíváním se svojí rolí matky. Proto je důležité, abyste po porodu nebyla od svého dítěte oddělena. (Proč mi nemají mé dítě odnášet)

Tím volně přecházíme k otázce budování vztahu mezi maminkou a jejím dítětem. Je pravda, že pokud čekáte rozplizle sladký pocit, který běžně vidíme v amerických romantických filmech, můžete být zklamaná. Realita je však neskonale lepší. Máte doslova ve svých rukách život a štěstí nové lidské bytosti. Ta je na vás (a nikoli na zdravotním personálu nemocnice, hezkém pokojíčku, nebo moderním oblečení) závislá a čeká, že ji zahrnete láskou, která ji obklopovala celých 9 měsíců v děloze. S dávkou oxytocinu, která se vám vyplaví po přirozeně probíhajícím porodu do těla, to bude každou chvíli připomínka toho neuvěřitelně krásného okamžiku, kdy jste vaše dítě poprvé pochovala, spojená s hrdostí a sebevědomím, které získáte po tom, co dokážete přivést na svět své dítě svými silami. To je to, o čem ženy mluví jako o krásném porodu. A může jej prožít nejméně sedm z deseti žen.

Pokud už nyní tušíte, že budete v té menšině, která kvůli komplikacím v průběhu těhotenství, bude rodit za pomoci moderní medicíny, nebuďte smutná. I na medikovaný porod je možné se připravit tak, že jej prožijete spokojeně a společně s vaším děťátkem vykročíte na společnou cestu správnou nohou. Je ale třeba se informovat - doporučujeme začít hovorem s blízkou dulou.

Marie:
První porod jsem měla císařským řezem. Všechno se zdálo v pořádku, o miminko jsem se systematicky starala… Druhý porod se povedl normálně. Ano, celkem to bolelo, ale nebylo to dlouhé a výsledný pocit byl rozhodně lepší, než z císaře. A hlavně zotavení bylo příjemnější. Miminko jsem si zamilovala od první chvíle. A pak mi to došlo. Zatímco k prvorozenému synkovi jsem si kvůli císaři budovala vztah celé tři měsíce, tady to byla láska od první vteřiny. Myslím, že i k tomuto nějakou měrou přispívá fakt, že se u porodu musí trochu trpět - pro tu zaslouženou odměnu.

Jak zvládat bolest u porodu?
Poslíčky vs. porodní stahy - jak je poznám?